Mgr. Roman Kopečný



Články jsou členěny do dvou kategorií - "Spotřebitelé" a "Výrobci a obchodníci". Přepíná se mezi nimi v horní liště!

Kdo má jakýkoli dotaz z oblasti puncovnictví, může mě kontaktovat na adrese [email protected]

Nepravidelně pořádám seminář "Puncovnictví v praxi" - na základě zájmu veřejnosti. Zájemci o účast na semináři pište na výše uvedenou e-mailovou adresu.

Dvacet pět let jsem pracoval v Puncovním úřadu jako inspektor a vrchní inspektor, "internetista" a metrolog. Ministrem spravedlnosti jsem byl jmenován soudním znalcem se specializací Puncovnictví, zkoušení drahých kovů, ověřování pravosti puncovních značek.

Následných 5,5 roku jsem zastával funkci ředitele "Odboru puncovní kontroly". Od 1. 8. 2024 jsem byl jmenován do funkce ředitele "Odboru puncovní inspekce" - vrátil jsem se tedy do svého "domovského" odboru jako jeho ředitel.

Protože jsem přesvědčen, že zákony mají chránit slušné občany, rozhodl jsem se před časem vytvořit stránku, která by v mé profesi tomuto účelu mohla sloužit.

Články byly původně publikovány v blogu.cz, jehož činnost byla dne 16. 8. 2020 ukončena. Většinu textů jsem pak následně umístil na tuto stránku a zprovoznil ji k 1. 10. 2020.

Texty lze volně kopírovat a šířit, případně používat jejich část - při zachování původního významu -, a to za předpokladu, že se tak bude dít bezúplatně a jejich zdroj bude řádně citován (viz www.citace.com).




+
Výrobci a obchodníci
Riziko plynoucí z prodeje zboží z DK, které nepodléhá povinné puncovní kontrole

Riziko plynoucí z prodeje zboží z DK, které nepodléhá povinné puncovní kontrole.

Jak již bylo na několika místech uvedeno, za určitých podmínek nepodléhá zboží z DK povinné puncovní kontrole. Tzn., že takové zboží nemusí výrobce a prodejce předložit Puncovnímu úřadu k úřednímu označení a může jej za přesně stanovených podmínek nabízet k prodeji. Nejčastějším případem je, když zboží z DK splňuje hmotnostní limit drahého kovu ve zboží obsaženém - 0,50 g (resp. 0,52 g) u Au a 3 g (resp. 3,49 g) u Ag zboží. Takové zboží, pokud je označeno alespoň ryzostním číslem, může být předmětem obchodování, aniž by prošlo puncovní kontrolou.

Co z uvedené - hojně využívané možnosti - plyne? Pokud se jedná o zboží tuzemské výroby, není nebezpečí pro prodejce - a následně i zákazníka - vysoké. Tuzemští výrobci jsou zvyklí na povinnosti plynoucí z puncovního zákona a ve většině případů je dodržují. Podstatně větší nebezpečí však hrozí u zboží, které bylo dovezeno ze zahraničí, často ze zemí, kde žádné puncovnictví neexistuje, a pokud existuje, není kompatibilní s puncovnictvím v ČR.

Na tomto místě je vhodné připomenout, co je tzv. "puncovní kontrola" (nezaměňovat s "puncovní inspekcí"). Puncovní kontrola (ať povinná dle puncovního zákona, nebo dobrovolná) znamená kontrolu na pracovišti Puncovního úřadu, která spočívá ve zjištění a ověření ryzosti a předepsaného stavu zboží, které jsou stanoveny puncovním zákonem. Ve veřejnosti - a to často i odborné - se uvedené "zjednodušuje" pouze na ověření ryzosti, a předepsaný stav zboží se "vypouští". A právě u tohoto zákonem předepsaného stavu zboží se zastavíme. Je sice pravda, že i ryzost zboží dovezeného ze zahraničí může být "závadná", větší nebezpečí však číhá na prodejce právě u "předepsaného stavu zboží". Pokud tedy dovozce a následný prodejce takového zboží na území ČR využije možnosti ust. § 27 odst. 1 - zejména pak bod 3. - "povinné puncovní kontrole nepodléhá zboží o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise"[1] (viz výše uvedené hmotnostní limity), takové zboží tedy nepředloží v souladu s puncovním zákonem k puncovní kontrole, nese sám riziko, že toto zboží nebude mít zákonnou ryzost a předepsaný stav.

A teď zmíníme, jaká konkrétní nebezpečí z uvedeného postupu plynou:

1) Pokud takový výrobek nebude zbožím ve smyslu puncovního zákona, tzn., že se nebude jednat o zboží z DK, dopustí se při nabízení takového zboží prodejce většinou "klamavého označení" dle ust. § 40 odst. 1 PZ (např. prodej šperků z obecného kovu, prodej tzv. "tibetského stříbra", atd.).

2) Pokud takový výrobek bude zbožím z DK, avšak jeho ryzost bude nižší, než ta, kterou výrobek dovozce označí (nebo nechá sám označit vyražením ryzostního čísla, jak PZ požaduje), naplní skutkovou podstatu správního deliktu dle ust. § 43 odst. 2 písm. d) PZ "obchoduje se zbožím označeným vyšším ryzostním číslem, než je skutečná ryzost tohoto zboží".

3) Pokud takový výrobek bude zbožím z DK, bude splňovat zákonnou ryzost na něm označenou, avšak nebude vyhovovat ostatním podmínkám stanoveným PZ, nemůže být předmětem obchodování v tuzemsku (ust. § 28 odst. 2 PZ).

A jaké mohou být ostatní podmínky PZ, které zboží z dovozu někdy nesplňuje? Obvykle se jedná o podmínky dle ust. § 15 PZ (povolené kombinace). Problematikou nepovolené kombinace DK + MET jsme se již věnovali zde nebo zde. Dalším nebezpečím pak je složení klenotnické slitiny (ust. § 15 odst. 3 PZ) a zejména pak "pokovení zboží" (ust. § 15 odst. 4 PZ).

U pokovení zboží se zastavíme. Uvedené ustanovení PZ mimo jiné zakazuje pokovení zboží z drahého kovu povlakem z obecného kovu, a to i formou mezivrstvy.

Značné rozšíření internetového obchodování, zejména se zbožím stříbrným, pak vede k tomu, že dovozce a prodejce nabízí k prodeji např. stříbrné šperky, které jsou z estetického důvodu ještě postříbřeny, avšak jako technologická mezivrstva je použita mezivrstva z obecného kovu. A tuto skutečnost (jako i většinu ostatních) nelze zjistit jinak, než "puncovní kontrolou" na pracovišti PÚ, které je za tímto účelem technicky a personálně vybavené.

Na závěr si tedy dovolím své osobní doporučení. Zvažujte míru rizika, které jste ochotni na sebe jako dovozce a prodejce vzít při prodeji zejména zboží z dovozu (tzv. "cizí zboží" dle ust. § 4 písm. b) PZ). Nic totiž nebrání tomu, abyste i zboží, které nepodléhá "povinné puncovní kontrole" předložili k puncovní kontrole "nepovinné". Jenom tak máte jistotu, že vámi prodávané zboží splňuje podmínky puncovního zákona a nehrozí vám za jejich porušení citelný postih ve formě pokuty až do výše 1.000 000 Kč.

[1] Vyhl. č. 363/2003 Sb. ust. § 12


Mgr. Roman Kopečný