Šperky patří na Fleru mezi nejnakupovanější zboží a jeho výrobě se věnuje mnoho tvůrců. Drátované i šité šperky, bižuterie, sklářské, smaltované či kovářské výrobky, porcelán nebo šperky z přírodních materiálů anebo zlatnické kousky z drahých kovů. Druhů šperků je na Fleru opravdu mnoho.
Dnes se podíváme, jak jsou na tom výrobky z drahých kovů. Výrobu z drahých kovů totiž reguluje puncovní zákon (a některé příslušné vyhlášky) a na dodržování zákona dohlíží Puncovní úřad. A protože obecně není snadné se v zákonech orientovat, panuje mezi tvůrci, kteří tvoří z drahých kovů, řada mylných či neúplných informací.
Jak to tedy je? Kdo může vyrábět zboží z drahých kovů a jaké k tomu potřebuje oprávnění? Co vše je považováno za výrobu a existuje nějaký hmotnostní limit či výrobní postup, který dělí běžného tvůrce bižuterie od zlatníka? Pojďme na všechny tyto otázky postupně, k ruce si vezmeme i oficiální vyjádření ředitele odboru puncovní kontroly Puncovního úřadu, pana Mgr. Romana Kopečného.
Ryzostní číslo a výrobní značka
Ryzostní číslo určuje ryzost slitiny drahého kovu. Nejčastější ryzosti jsou 925/1000 (stříbro) a 585/1000 (zlato). Udaný zlomek určuje podíl drahého kovu ve slitině. Na zboží je povinné v případě, že šperk není předkládán Puncovnímu úřadu k puncovní kontrole (např. u Au do 0,5 g a Ag do 3 g), v ostatních případech je však doporučeníhodné. Bývá např. na komponentech již z výroby.
Výrobní značka je značkou identifikující výrobce, který daný výrobek (šperk) vyrobil. Komponenty nebo další polotovary určené k výrobě výrobní značku nenesou, tím je označen až finální produkt výrobcem (zlatníkem).
Jak získám výrobní značku?
Výrobní značky přiděluje Puncovní úřad na základě živnostenského oprávnění "Zlatnictví a klenotnictví" (živnost vázaná). Toto živnostenské oprávnění vydává Živnostenský úřad na základě dokladu prokazující dosažení odborné způsobilosti - výuční list v oboru "Zlatník klenotník".
Den za dnem, večer za večerem...
Co je bráno jako výroba? Já pouze kompletuji ryzostně řádně označené koponenty. To je v pořádku, ne?
Bohužel to v pořádku není. Puncovní úřad byl dříve ke "kompletaci" benevolentní a dokonce ještě před deseti lety přiděloval výrobní značky pouze na základě živnosti "Výroba bižuterie". Z této praxe však ustoupil, výrobní značky na volné živnosti přestal přidělovat (ty jsou nyní přidělovány na základě živnostenského oprávnění "Zlatnictví klenotnictví") a v roce 2016 vydal oficiální prohlášení, kde jasně definuje, že i pouhá kompletace je výrobou v plném slova smyslu. Viz citace Mgr. Romana Kopečného z 17. 2. 2020:
"Puncovní zákon „kompletaci“ zařazuje k výrobě. Termín se používá pro praktické odlišení výroby bez použití pájení a z již hotových polotovarů od výroby ostatní. Jedná se tedy o druh výroby. Upozorňuji, že výrobou je tedy míněna i kompletace. Pokud tedy tvůrce na dřevěný korálek připevní stříbrný háček, stává se z něj výrobce zboží ze stříbra! Také výroba ze stříbrné modelíny je posuzována stejně, jako výroba jakéhokoli stříbrného zboží."
Každý tvůrce, který použije při výrobě šperku drahý kov se tak stává výrobcem zboží z drahého kovu. Výrobou se na základě písemného závazného stanoviska (jak z r. 2016, tak čerstvého z 17. 2. 2020) rozumí také "kompletace", tedy prosté spojování jakýchkoli komponentů z drahých kovů. Za výrobu se také považuje jakýkoliv jiný mechanický zásah do zakoupených komponent, jako je například ražba, tepání, rytí apod.
Slyšel jsem, že stříbrné výrobky pod 3 gramy a zlaté pod 0,5 gramů mohu vyrábět bez nutnosti registrace "výroba (V)" na Puncovním úřadě? Údajně mi stačí registrace "obchodní činnost - šperky (J)" či "Elektronický obchod (E)"?
Každý výrobce musí svou činnost Puncovnímu úřadu oznámit. Pokud zboží vyrábíte (a výrobou je míněna i kompletace), musíte získat registraci "Výroba (V)". Hmotnostní limity zde nehrají žádnou roli - Viz opět vyjádření Mgr. Romana Kopečného:
"Hmotnostní limity do 0,5 g u zlata a do 3 g u stříbra nijak neovlivňují povinnost oznámení činnosti (tzv. registrace) natož pak povinnost vlastnit příslušné živnostenské oprávnění."
Co mám dělat, pokud chci vyrábět zboží z drahých kovů (např. prodávat jednoduše kompletované zboží)?
První možností je získání výučního listu v oboru Zlatník klenotník. Po vystudování a získání výučního listu je potřeba zažádat Živnostenský úřad o Živnostenské oprávnění "Zlatnictví klenotnictví" a nadále se zaregistrovat na Puncovním úřadě jako výrobce. Puncovní úřad pak přidělí vyobrazení výrobní značky, na základě kterého si výrobce nechá vyrobit razidlo, kterým pak bude označovat své zboží.
Druhou možností je získání ručitele (který bude ručit za vámi vyrobené zboží) a vy tak získáte příslušné živnostenské oprávnění. Další postup je stejný jako v případě prvém. Tato cesta je však nesnadná a většina zlatníků není ochotna riskovat tak velkou zodpovědnost.
Jak je to s prodejem materiálu z drahých kovů a vintage zboží?
Tyto činnosti je možné provozovat na základě volných živností bez omezení. Materiál se neoznačuje, komponenty bývají z výroby označený ryzostními čísly a zboží označuje výrobce (vintage zboží).
Kde mohu získat více informací?
Všechny vaše dotazy vám zodpoví na Puncovním úřadě Praha, kde se můžete informovat e-mailem nebo telefonicky. Další informace získáte v blogu Puncovnictví v praxi či na seminářích stejného názvu pořádaných Puncovním úřadem (obvykle 2x ročně).
Článek byl aktualizován dne 3.3.2020