Nákup prostřednictvím internetu je stále oblíbenější. Kromě úspory času a dalším výhodám hlavně z důvodu finančí výhodnosti takového nákupu oproti klasickým prodejnám.

V poslední době však proběhla médii série informací o nepoctivých prodejcích, resp. podvodnících, kteří zboží slíbí, peníze na účet přijmou a žádné zboží nedodají. Takovému jednání se dá z větší části bránit zasláním zboží "na dobírku". Balíček s cihlou však také nepotěší.

Chci tu však varovat před jiným nebezpečím, na které potenciální kupující může snadno narazit. A toto nebezpečí přímo souvisí s nákupem na zahraničním webu, nebo u obchodníka, jehož e-shop se sice "tváří" jako tuzemský, ale ve skutečnosti je provozován prodejcem se sídlem mimo území našeho státu. Legislativy národních států s takovými praktikami příliš nepočítají. Lépe řečeno, v řadě případů sice dnes již částečně počítají, ale vymahatelnost splnění povinností s prodejem souvisejících je velmi malá. Protože u obchodování se šperky je tento druh "internacionálního" obchodování čím dál oblíbenější, je nanejvýš vhodné, aby si každý potenciální kupující prostudoval zejména obchodní podmínky prodejce, ze kterých by mělo být zřejmé, kdo je prodejcem, kde má prodejce své sídlo-bydliště, atd. Nezřídka však takový prodejce svou povinnost neplní a skutečnou identitu prodejce se zákazník dozví až z prodejního dokladu přiloženého v doručené zásilce - pokud v ní však něco jako prodejní doklad vůbec najde.

Není také od věci si dle IČ prodejce zkontrolovat v příslušném rejstříku údaje o takovém prodejci. Tento postup by měl být samozřejmý u každého neznámého e-shopu.

Někteří prodejci ze států přímo sousedících s naší republikou využívají tzv. "doručovací adresu", na které může zákazník uplatňovat případnou reklamaci nebo zasílat zboží zpět bez udání důvodů v dnes již novým OZ změněné lhůtě 14 + 14 dnů (14 dní na písemné odstoupení od kupní smlouvy a následně v dalších 14 dnech zaslat zboží zpět). Každopádně je třeba uvážit, zda podstupovat zvýšené riziko spojené s případným nevstřícným prodejcem skrytým za doručovací adresu v ČR.

V oblasti zboží z drahých kovů musí dle puncovního zákona každý prodejce tuto svoji činnost písemně oznámit Puncovnímu úřadu, který následně (opět dle puncovního zákona) uveřejňuje všechny tyto "registrované" prodejce a výrobce (kteří řádně na našem území vyrábějí nebo obchodují se zbožím z drahých kovů) na svých webových stránkách www.puncovniurad.cz, vlevo v nabídce "seznam registrovaných". Vhodné je zde vyhledávat dle IČ daného subjektu. Pokud si pak zájemce chce ověřit, zda prodejce uzavřel s Puncovním úřadem navíc smlouvu o tzv. "kontrolních nákupech" (dobrovolných), může tak učinit na stejné webové stránce po výběru nabídky "E-obchody".

Na tomto mítě je vhodné upozornit, že teprve "kontrolní řád", právní předpis, který nahradil letitý "zákon o státní kontrole" zcela překvapivě a bez jakéhokoli vysvětlení předpokládá institut kontrolních nákupů, když v ust. § 8 zák. 255/2012 Sb. (další práva kontrolujícího) uvádí: Kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly dále oprávněn… b) provádět kontrolní nákupy…. Kontrolní řád nabyl platnosti 14. 6. 2012, byť jeho účinnost je až od 1. 1. 2014. Proto Puncovní úřad v minulosti využíval a dále bude využívat jako projev "transparentnosti a ochoty provozovatelů e-shopů spolupracovat na zavedení řádu do elektronického obchodování" osvědčeného smluvního ujednání o dobrovolných kontrolních nákupech. Jde o další z atributů bezpečnějšího elektronického obchodování v oblasti šperků z drahých kovů.

Mgr. Roman Kopečný