Dlouhodobě se Puncovní úřad setkává s dotazy směřujícími k problematice prodeje investičních slitků (investičního zlata) v souvislosti s povinnostmi vyplývajícími z puncovního zákona, primárně k povinnosti dle ust. § 35 odst. 1 - oznamovací povinnost (nepřesně registrace u Puncovního úřadu).
V současné době se za "investiční" považuje kdekým kdeco (zlato, stříbro, měď, obilí, atd.). Na tomto místě je však třeba jasně konstatovat, že "Investiční zlato" je komodita definovaná zákonem č. 235/2004 Sb. - zákon o dani z přidané hodnoty (v platném znění). V tomto smyslu, s důsledky z tohoto zákona plynoucími (zvláštní režim s DPH), lze tedy používat přívlastku "investiční" pouze u "zlata". V obecném slova smyslu samozřejmě lze investovat do čehokoli (např. do vlastní manželky).
Pokud tedy někdo zaměňuje tyto pojmy (resp. jejich význam obecný a ze zákona o dani z přidané hodnoty vyplývající), může tak činit buď z neznalosti, nebo záměrně. Vzniká tak dojem, že každá "investiční" komodita, má obdobnou "výhodnost" jako "investiční zlato". Tak tomu ale není. Další rozbor - zejména ekonomický - této problematiky přesahuje zaměření tohoto článku a kvalifikaci autora v tomto směru.
Nejprve tedy pro informaci uvádím citaci celého textu ze zákona o dani z přidané hodnoty, přesto, že pro účely tohoto článku je podstatný pouze odstavec první.
Dle ust. § 92 Zvláštní režim pro investiční zlato:
(1) Investičním zlatem se rozumí
a) zlato připouštěné na světové trhy zlata ve tvaru uzančních slitků v podobě cihly nebo destičky s
1. vlastním číslem,
2. ryzostí nejméně 995 tisícin,
3. hmotností připouštěnou na těchto trzích a
4. označením výrobce, ryzosti a hmotnosti,
b) zlaté mince, které
1. mají ryzost nejméně 900 tisícin,
2. byly vyraženy po roce 1800,
3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a
4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.
(2) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně se vztahuje i na
a) investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato,
b) investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo
c) termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.
(3) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu.
(4) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, se může rozhodnout, že uplatní daň u dodání investičního zlata, které by bylo osvobozeno podle odstavce 2, jinému plátci s místem plnění v tuzemsku.
(5) U zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata podle odstavce 3, může být uplatněna daň, pokud plátce při dodání investičního zlata uplatnil daň podle odstavce 4.
(6) Plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně, má nárok na odpočet daně v plné výši
a) při nakoupení investičního zlata, u něhož byla uplatněna daň podle odstavce 4,
b) při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím zmocněná třetí osoba přemění na investiční zlato, nebo
c) při nakoupení služby, spočívající ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata.
(7) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, přímo související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato.
(8) Plátce, který přijme službu podle odstavce 5, nebo který dodává investiční zlato osvobozené od daně a má nárok na odpočet daně podle odstavce 6 písm. b) a c), nebo který vyrobil investiční zlato nebo zlato přeměnil na investiční zlato a má nárok na odpočet daně podle odstavce 7, je povinen
a) vystavit doklad o dodání fyzické osobě nepovinné k dani, který obsahuje tyto údaje:
1. obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo osoby, která uskutečňuje plnění,
2. daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
3. evidenční číslo dokladu,
4. rozsah a předmět plnění,
5. den vystavení dokladu,
6. den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat uskutečnění plnění, pokud se liší ode dne vystavení dokladu,
7. celkovou částku za plnění, hmotnost a ryzost zlata,
8. jméno, datum narození a místo pobytu fyzické osoby nepovinné k dani,
b) uchovávat doklad podle písmene a) po dobu 10 let,
c) uvést na daňovém dokladu vystaveném plátci nebo osobě povinné k dani rovněž hmotnost a ryzost zlata.
(9) Ustanovení odstavce 8 písm. a) a b) se nevztahuje na dodání investičního zlata podle odstavce 1 písm. b) vydaného Českou národní bankou.
Podrobnosti k povinnosti dle ust. § 35 odst. 1 - oznamovací povinnost - (registrace u Puncovního úřadu) byly uvedeny např. v článku Mám splněnu svou oznamovací povinnost?
Nejprve je tedy třeba uvést, že puncovní zákon upravuje (ust. § 1 PZ):
a) puncovnictví a zkoušení drahých kovů,
b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, prodávají nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých kovů.
Protože se tedy práva a povinnosti vyplývající z puncovního zákona vztahují na výrobu, prodej a uvádění na trh pouze výrobků z drahých kovů, a "výrobky z drahých kovů" jsou puncovním zákonem definovány (podobně jako je tomu u "investičního zlata" v zákoně o dani z přidané hodnoty), vztahují se tato práva a povinnosti na množinu výrobků (resp. na subjekty s nimi nakládajícími), které puncovní zákon jako "výrobky z drahých kovů" vymezuje.
Dle ust. § 3 PZ jsou Výrobky z drahých kovů
(1) Za výrobky z drahých kovů se pro účely tohoto zákona považují
a) klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korálem, sklem a jinými nekovovými materiály (dále jen "zboží"),
b) klenotnické slitiny, polotovary a pájky z drahých kovů (dále jen "klenotnické slitiny"), určené pro výrobu a opravy zboží,
c) slitiny z drahých kovů užívané v péči o chrup (dále jen "dentální drahé kovy"),
d) české mince z drahých kovů vydané podle zvláštního právního předpisu1) (dále jen "české mince"),
e) lístkové zlato a stříbro,
f) opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu v něm obsaženého drahého kovu (dále jen "zlomky").
(2) Za zboží se pro účely tohoto zákona nepovažují
a) výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000,
b) výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000,
c) výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000,
d) přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost.
(3) Zboží je dovoleno v tuzemsku vyrábět nebo ze zahraničí pro obchodování v tuzemsku dovážet, jen pokud má zákonnou ryzost, stanovenou tímto zákonem (§ 5).
Investiční zlato - dle výše uvedeného vymezení v ust. § 92 zákona o dani z přidané hodnoty - však nelze zařadit do žádné z uvedených kategorií "výrobků z drahých kovů", a to, až na jednu výjimku, a tou jsou "české mince".
Oznamovací povinnost (registrace u Puncovního úřadu) se tedy vztahuje pouze na takového prodejce "investičního zlata", který prodává zlaté mince dle ust. § 92 odst. 1 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty, a to pouze v případě, že se jedná o "české mince" dle ust. § 3 odst. 1 písm. d) puncovního zákona. Ve všech ostatních případech se nejedná o výrobky z drahých kovů", kterých se povinnosti z puncovního zákona plynoucí, týkají.
Mgr. Roman Kopečný