Náležitosti prodejního dokladu jsem vždy považoval za tak zřejmé, že jsem jim zde nevěnoval samostatný článek. Ukázalo se však, že tomu tak není.

Prodejní doklad a jeho náležitosti specifikuje ust. § 39 odst. 2 puncovního zákona.

"Obchodníci jsou povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů. To platí i při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků. Jde-li však o prodej stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 gramů, nemusí tento doklad údaj o hmotnosti obsahovat."

Zkusíme tedy rozebrat jednotlivé povinnosti z něj plynoucí.

1) Obchodníci - ti, kteří obchodují (ve smyslu živnostenského zákona či obdobného právního předpisu za účelem zisku).

2) Povinni vydat - jedná se o obligatorní záležitost - tedy povinnost; bez ohledu na to, zda si zákazník takový doklad vyžádá nebo dokonce příjme.

3) Doklad - jedná se o písemné potvrzení uskutečněného prodeje (paragon, faktura, atd.), které má kromě náležitostí daných obecně závaznými právními předpisy i další povinné údaje zde uvedené. V dnešní době je takovým dokladem také elektronicky zaslané potvrzení (obsahující tyto údaje) např. při nákupu v e-shopu.

4) Druh - druh výrobku z drahého kovu (nikoli pouze druh kovu!). Při prodeji šperků tedy např. "zlatý prsten" (Au prsten), "stříbrný náramek" (Ag náramek), "přívěsek zlato-ocel" (přívěsek Au-Met), ... atd. Druh výrobku z drahého kovu tedy co nejpřesněji popisuje prodaný šperk, a to tak, aby byl dostatečně identifikovatelný, a to nejen pro případnou reklamaci. Není na škodu, pokud prodejce - jak se stává - uvede další identifikační znaky (katalogové číslo, velikost, délku, atd.). V době, kdy je trendem kombinovat drahý kov s kovem obecným (což lze pouze po předchozím souhlasu Puncovního úřadu) je součástí údaje o druhu také tato skutečnost a další náležitosti, o kterých pojednává tento článek.

5) Cena - číselný údaj s jednotkou (Kč) - kterou zákazník při nákupu zaplatí.

6) Hmotnost - číselný údaj s jednotkou (g). Zde se často chybuje. Předně je nutné hmotnost uvádět s přesností alespoň na 0,05 g u zlatého a platinového zboží (a všech drahých kovů kromě stříbra), u stříbrného zboží pak s přesností alespoň na celé gramy. Hmotnostní údaj u stříbrného zboží nemusí být na prodejním dokladu uveden tehdy, pokud hmotnost tohoto zboží (každého jednotlivého kusu, který lze od dalšího kusu oddělit bez použití nástroje) nepřesahuje 10 g. Vždy se jedná o zboží jako celek - včetně tzv. "nepravých částí" - tedy např. včetně kamenů, smaltu, atd.; nikoli o hmotnost pouze drahého kovu. V praxi to znamená, že povinnost uvést hmotnost na prodejní doklad se vztahuje i na případ, kdy šňůra perel na silonové niti (o celkové hmotnosti např. 15 g) má pouze zlaté zapínání. Pokud u zlatého zboží vážením zjistíme hmotnost např. 3,00 g, pak se údaj uvede jako "3,00 g", což plyne z povinnosti uvádět tuto hmotnost s přesností alespoň na 0,05 g (nestačí tedy uvést "3 g", "3,0 g", atp.) Analogicky u stříbrného zboží, kde hmotnost postačuje uvádět s přesností alespoň na celé gramy "12 g". Protože běžně používané (úředně ověřitelné) váhy zobrazují údaj s daleko větší přesností, nic nebrání tomu (a je to vhodné) uvádět tuto hmotnost s touto větší přesností. Také jednotka "g" je nezbytným údajem. Teprve spojení číselného údaje a jednotky je platným vyjádřením hmotnosti. Někdy používaný zápis "585/3,00" je nedostatečný. Zákazník nemusí vědět, že "585" je ve skutečnosti ryzost zlatého zboží 585/1000 Au a "3,00" je hmotnost 3,00 g. V případě zboží v kombinaci drahý kov s kovem obecným viz tento článek.

7) Ryzost - je číselný údaj vyjadřující poměrný hmotnostní obsah ryzího kovu ve slitině a uvádí se v tisícinách; a to ve tvaru např. "585/1000". Tento poměrný (bezrozměrný) údaj se na prodejním dokladu musí vztahovat k drahému kovu - "585/1000 Au", "925/1000 Ag", "950/1000 Pt". Uvádění ryzosti ve starších jednotkách - zlato v karátech a stříbro v lotech - není správné. V případě zboží v kombinaci drahý kov s kovem obecným viz tento článek.

8) Výrobky z drahých kovů - definuje puncovní zákon v ust. § 3. Praktickým důsledkem je, že výše uvedené povinnosti se vztahují nejen na zboží (klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra a platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korálem, sklem a jinými nekovovými materiály - dále jen "zboží"), ale na všechny výrobky z drahých kovů, kterými jsou mimo "zboží" také klenotnické slitiny, dentální drahé kovy, české mince, lístkové zlato a stříbro a "zlomky".

9) Nákup zlomků nebo zboží od zákazníků - je z hlediska vydání dokladu a jeho náležitostí jako jakýkoli prodej. Zde si neodpustím jazykovou poznámku. Zákon správně uvádí "nákup", nikoli "výkup", jak se většinou chybuje. Jiným možným správným termínem by byl "odkup". "Výkup" totiž představuje "nákup" ("odkup") všeho - až nic nezbyde - což se v praxi děje pouze zcela výjimečně.

10) Jazyk, ve kterém je doklad vydán, musí být český a údaje v něm uvedené musejí být správné (pravdivé) - to plyne z jiných právních předpisů než je puncovní zákon.

Mgr. Roman Kopečný