V každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky musí být platně úředně cejchovaná váha. Zároveň každý výrobce a obchodník, který váží, musí používat takovouto platně cechovanou váhu. Váhu nemusí mít v provozovně pouze ten, kdo prodává výlučně zboží stříbrné, kde každý jednotlivý kus nepřesahuje 10 g. Při prodeji takového zboží není zároveň povinnost uvádět na prodejní doklady hmotnost; ryzost a druh zboží tedy je nutné uvádět i u tohoto zboží.
Tolik pro zopakování základních informací, ze kterých je třeba pro další úvahy vycházet. Jak z výše uvedeného plyne, PZ uvádí dvě povinnosti, které se k vahám a vážení vztahují.
První povinnost je vázána na "provozovnu", kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky" (s výjimkou takové, ve které se obchoduje s Ag zbožím do 10 g u jednotlivého kusu).
Provozovnou by sice z dikce PZ mohla být chápána i tzv. provozovna elektronická (dle PZ "obchodování na elektronické adrese"), takový výklad by však odporoval smyslu tohoto ustanovení. Zákonodárce zde totiž sleduje to, aby každý zákazník měl možnost ověřit údaje, které je výrobce a obchodník povinen uvádět na prodejní doklady. Aby měl tedy zákazník možnost požádat o převážení DK nebo výrobků z DK. Pokud tedy někdo provozuje internetovou provozovnu, nemá jinou provozovnu klasického typu, je pouze prodejcem - nikoli výrobcem (za výrobce se však považuje i ten, kdo zboží kompletuje), nevztahuje se na něj ona povinnost váhu v takové provozovně mít.
Druhá povinnost je "při určování hmotnosti... používat stanovená měřidla". Tato povinnost se vztahuje jak na výrobce, tak na obchodníky. Jak výrobci, tak obchodníci tedy musí používat platně úředně ověřené váhy - pokud určují hmotnost. A protože každý výrobce je povinen vést "hmotnostní evidenci o vyrobeném zboží a provedených opravách", narozdíl od obchodníků, kteří jsou povinni vést "evidenci o příjmu, nákupu a prodeji zboží", musí se s touto povinností náležitě vyrovnat. Zásadním rozdílem mezi obchodníky a výrobci je tedy povinnost u výrobců vést evidenci hmotnostní. U obchodníků zákon druh evidence nespecifikuje (s výjimkou obchodování přímo s drahými kovy), proto stačí, aby vedli evidenci např. pouze finanční.
Pokud je tedy provozovatel internetového obchodu zároveň výrobcem, tak sice váhu v takové (elektronické) provozovně mít nemusí, je však povinen vést "hmotnostní evidenci o vyrobeném zboží".
Nesmí se také zapomínat, že PZ určuje též minimální přesnost, se kterou je třeba určování hmotnosti provádět. U stříbra a stříbrného zboží je toto minimální přesnost alespoň celé gramy, u ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží alespoň 0,05 g. Se stejnou minimální přesností musí být hmotnost uváděna i na všech prodejních dokladech a v požadované evidenci.
Závěrem zmíním, že hmotnost uváděná na prodejních dokladech při prodeji zboží se uvádí vždy jako hmotnost celého kusu zboží, tedy včetně všech tzv. "nepravých částí" - kamenů, perel, plastů, atd., a to bez ohledu na množství drahého kovu ve zboží obsaženém.
Mgr. Roman Kopečný