Oznámení činnosti s drahými kovy[1]

- musí Puncovnímu úřadu[2] učinit písemně každý, kdo vyrábí, obchoduje nebo obchod obstarává.[3]

Oznamují se[4] všechny údaje dle § 35 puncovního zákona,[5] navíc je vhodné uvádět další - zejména kontaktní údaje - telefony, e-maily, apod. kde je možný snadný kontakt.

Základní oznámení[6] se provádí do 15 dní po zahájení činnosti. Oznamování provozoven (prodejen, dílen, elektronických adres[7], apod.) pak nejpozději 3 dny předem.[8]

Pozor, výrobou je i kompletování šperků z drobných stříbrných komponentů (většinou již označených ryzostním číslem), případně v kombinaci s jinými materiály, kde komponenty z drahých kovů mohou být v menšině!!!

Výrobní a odpovědnostní značka

Výrobci zároveň požádají o přidělení výrobní značky,[9] dovozci o přidělení odpovědnostní značky,[10] k žádosti připojí kolek hodnoty 200 Kč a na základě následně přiděleného vyobrazení těchto značek si nechají na vlastní náklady vyrobit potřebná razidla.

Zboží

Zboží (z DK) je nutné - až na výjimky - nechat před prodejem platně úředně označit[11](opuncovat). Puncuje se každý jednotlivý kus.[12] Dovážet a vyrábět lze v ČR pouze zboží zákonných ryzostí.[13] Tuto skutečnost ověřuje u předloženého zboží PÚ současně s tím, zda zboží má předepsaný stav[14], zejména pak, zda je v povolené kombinaci a s povoleným pokovením. Lze vyrábět zboží z jednoho drahého kovu různých ryzostí, z různých drahých kovů (jejich kombinací) a v kombinaci s nekovovými materiály. Bez předchozího souhlasu PÚ nelze však kombinovat DK s obecným kovem.[16] Součásti z MET musí být snadno rozpoznatelné a označené.[17]

Obchodovat lze (nikoli však dovážet a vyrábět) i se zbožím jiných než zákonných ryzostí[18] a s výrobky, které se za zboží nepovažují.[19] I zde - a o to více - platí povinnost zřetelně označit a viditelně oddělit (ad prodej zboží) od ostatních výrobků a dle DK a jeho ryzosti. Mohlo by se totiž stát, že nevhodným označením dojde k tzv. klamavému označení[20], které je závažným porušením PZ!

Váhy

V každé provozovně, kde dochází k bezprostřednímu styku se zákazníky musí být platně úředně cejchovaná váha.[21] Zároveň každý výrobce a obchodník, který váží,[22] musí používat takovouto platně cechovanou váhu. Váhu nemusí mít v provozovně pouze ten, kdo prodává výlučně zboží stříbrné, kde každý jednotlivý kus nepřesahuje 10 g.[23] Při prodeji takového zboží není zároveň povinnost uvádět na prodejní doklady hmotnost; ryzost a druh zboží tedy je nutné uvádět i u tohoto zboží.

Prodej zboží

Obchodovat lze pouze s úředně označeným (puncovaným) zbožím. Výjimkou je zboží Au a Pt do hmotnosti 0,50 g, Ag do hmotnosti 3 g,[24] zboží u kterého má hmotnost DK vzhledem k hmotnosti ostatních použitých materiálů podřadný význam a zboží smaltem úplně potažené.[26]

Zboží[27] musí být na prodejním místě nebo skladě umístěno viditelně odděleno od ostatních výrobků. Zároveň je nutné zboží zřetelně označit a viditelně oddělit dle různých drahých kovů a i různých ryzostí[28]. Obchodníci nesmějí při prodeji používat klamavé označení[29], tj. nesmějí vydávat výrobky s nižší ryzostí[30] nebo z obecného kovu nebo jiného materiálu za zboží (zejména nesmějí označovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina). Zakázáno je též vydávat zboží (z drahých kovů) na výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu.

Prodejní doklady

Obchodníci jsou povinni (i bez vyžádání) vydat při prodeji doklad s uvedením ceny, druhu, hmotnosti[31] a ryzosti prodaných výrobků z drahých kovů. To platí i při nákupu zlomků nebo zboží od zákazníků. Jde-li však o prodej stříbrného zboží, jehož hmotnost nepřevyšuje 10 g[32], nemusí tento doklad údaj o hmotnosti obsahovat.[33]

Vyobrazení puncovních značek

Na prodejním místě musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném[34] místě vyobrazení českých puncovních značek.[35]

Opravené zboží

Zboží, které bylo opraveno, a u něhož bylo nutné vyměnit část označenou puncovní značku, nebo byla puncovní značka poškozena, musí být po opravě znovu opuncováno - kromě případu, kdy objednavatel opravy písemně požádá, aby k novému opuncování nedošlo. Uvedené plyne z definice "opraveného zboží" (§ 4 písm. d)) v kombinaci s povinností dle § 9 odst. 1 písm. c) PZ.[36]

Evidence

Výrobci a obchodníci jsou povinni vést evidenci o hmotnosti a ryzosti užívaných a skladovaných drahých kovů. Výrobci jsou povinni vést hmotností evidenci o vyrobeném zboží a provedených opravách a obchodníci evidenci[37] o příjmu, nákupu a prodeji zboží.

---------------------------------------------------------------------------------------

[1] Dále jen "DK".

[2] Puncovní úřad (dále jen "PÚ"), Kozí 4, Praha 1.

[3] Oznamovací povinnost a další povinnosti upravené PZ se týkají právnických a fyzických osob, které vyrábějí, prodávají nebo jinak uvádějí na trh výrobky z DK (§3 PZ), tedy zboží (z DK), klenotnických slitin, dentálních DK, českých mincí z DK, lístkového zlata a stříbra a zlomků (z DK). Netýká se tedy činnosti s technickými DK apod.

[4] Pozor, povinnost oznamovat se vztahuje také na změnu a ukončení činnosti v provozovně!!!

[5] Zákon č. 539/1993 Sb. v platném znění, (dále jen "PZ").

[6] Dokládá se živnostenským listem (ŽL), výpisem z Obchodního rejstříku (OR), případně jinými oprávněními nebo doklady (např. dokladem o absolvování školy uměleckého typu).

[7] U obchodování na elektronické adrese (dále jen "e-provozovna") je třeba oznámit vlastní elektronickou adresu v takovém tvaru, ze kterého je jednoznačně identifikovatelný prodejce i místo prodeje (např. www.aukro.cz; uživatelské jméno prodejce a e-mailová adresa uvedená při registraci; nebo www.fler.cz/uživatel a e-mailová adresa uvedená při registraci, atd.).

[8] Zejména pak příležitostné prodejny, např. stánkový prodej (písemně lze soupis zaslat např. i na delší dobu dopředu e-mailem na [email protected] ).

[9] Dále jen "VZ".

[10] Dále jen "OZ".

[11] Úřední označení může být provedeno vyražením puncovní značky, vypálením puncovní značky laserem, zavěšením plomby s puncovní značkou, nebo vydáním tzv. "osvědčení". Všechny tyto způsoby jsou rovnocenné a o volbě konkrétního způsobu rozhoduje PÚ.

[12] To, co nelze bez použití nástroje rozebrat, je považováno za jeden kus.

[13] Ust. § 5 PZ

[14] Ust. § 15 a § 16 PZ.

[15] Ust. § 15 odst. 2 PZ.

[16] Dále jen "METAL", "MET", nebo "M". Výjimkou jsou součásti potřebné pro dosažení nezbytné pevnosti a pružnosti.

[17] Pokud je to technicky možné označí se znaménkem METAL, MET, nebo M.

[18] Takové zboží však lze k puncovní kontrole (jejímž výsledkem je opuncování, pokud splňuje i další náležitosti) předložit výhradně jako tzv. "staré zboží", tedy mimo jiné pouze "v jednotlivých kusech různých vzorů".

[19] Ust. §3 odst. 2 PZ (Au méně než 333/1000, Ag méně než 500/1000, Pt méně než 800/1000).

[20] Dle ust. § 40 odst. 1 PZ "Obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží podle § 3 PZ, zejména označovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka (dále jen "klamavé označení"). Klamavým označením je též vydávání zboží za výrobky z obecného kovu nebo jiného materiálu."

[21] Cejchuje se každé dva roky, a to u digitální váhy vždy na místě používání. Více na stránkách Českého metrologického institutu.

[22] Ag se váží s přesností na celé gramy, proto při přesnějším vážení je např. 10g limit splněn, pokud hmotnost nepřesáhne 10,49 g. Au se váží s přesností na 0,05 g, proto při přesnějším vážení je např. 0,5g limit splněn, pokud hmotnost nepřesáhne 0,52 g.

[23] Jedná se o hmotnost celého předmětu (včetně kamenů, dřeva, skla, atd.).

[24] Přesně tedy do 0,52 g Au a Pt a do 3,49 g Ag. Toto zboží musí výrobce nebo obchodník (pokud je dobrovolně nepředloží PÚ k úřednímu označení) trvanlivě označit ryzostním číslem, a pokud je PÚ k úřednímu označení předloží, pak je musí označit VZ nebo OZ.

Povinnost označit zboží výrobní nebo odpovědnostní značkou se tedy vztahuje pouze na případ, kdy bude zboží předloženo (ze zákona nebo dobrovolně) PÚ k označení (puncování). V ostatních případech je to pouze doporučeníhodné. Pokud tedy některý výrobce nebo dovozce předpokládá, že z uvedených důvodů nebude zboží PÚ předkládat, nemusí ani PÚ žádat o přidělení vyobrazení VZ nebo OZ. Naopak, ryzostním číslem musí výrobce nebo dovozce označit pouze zboží, které bude tzv. "podlimitní" (o obsahu Ag do 3 g a Au do 0,5 g) a které nebude z tohoto důvodu předkládat PÚ k úřednímu označení (puncování). Zboží, které se PÚ předkládá k puncování, nemusí být tedy ryzostním číslem označeno (je to ale doporučeníhodné).

[26] Úplný výčet a přesné znění v § 27 PZ

[27] PZ definuje "zboží" jako "klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korálem, sklem a jinými nekovovými materiály". Slovní spojení "zboží z drahých kovů" tedy v kontextu PZ je tautologie. Protože se však pojem zboží používá běžně v daleko širším významu, bude tam, kde by mohlo dojít k nejasnostem, používána přesto vazba "zboží z drahých kovů".

[28] Označení musí být dostatečně zřetelné (v českém jazyce nebo chemickou značkou), např. "Au 585/1000" nebo "Zlato 585/1000"; oddělení musí být dostatečně viditelné, tedy např. v různých vitrínách, na různých policích, na různých platech, případně takovým způsobem, aby - byť v nebo na jednom z výše uvedených míst - bylo zcela zjevné, že jedno je odděleno od druhého (např. jiným barevným podkladem, zřetelnou hranicí - graficky, atp.).

[29] Ust. § 40 odst. 1 PZ.

[30] Jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 PZ

[31] Jedná se o hmotnost zboží, tedy hmotnost včetně tzv. "nepravých částí"; tj. s kameny, perlami, atd. Jinak řečeno hmotnost, kterou prodejce zjistí při zvážení zboží při prodeji, nikoli hmotnost drahého kovu ve zboží obsaženém! Účelem je identifikace zboží, nikoli informace o množství drahého kovu, jak bývá často mylně uváděna. Tuto hmotnost je třeba uvádět s přesností (minimálně) na 0,05 g u zlatého a platinového zboží a s přesností (minimálně) na celé gramy u stříbrného zboží. Z uvedeného tedy plyne, že je třeba na prodejních dokladech uvádět hmotnost s příslušným počtem desetinných míst. Např. hmotnost přesně 2 gramy u zlatého zboží uvádět ve tvaru 2,00 g, atp.

[32] Opět se jedná o hmotnost celého jednoho kusu zboží, nikoli DK ve zboží obsaženého.

[33] Jedná se obligatorní údaje. Kromě nich může prodejní doklad obsahovat další doplňující údaje. Zde je vhodné upozornit, že právní předpisy ze spotřebitelské oblasti ukládají (až na výjimky) povinnost vydat při prodeji návod k používání. A právě zde je - myslím - škoda, že při prodeji šperků je tato povinnost většinou opomíjena. To, co se stalo běžnou součástí prodeje např. obuvi by i v oblasti šperků zmenšilo problémy jak prodejcům, tak spotřebitelům. V době, kdy kromě klasických (mechanicky odolných) šperků se vyrábějí a prodávají šperky ploché, duté a povrchově upravené, u kterých je nanejvýš vhodné stanovit specifický způsob používání, by dobře formulovaný návod k použití naplnil nejen zákonnou povinnost, ale snížil počet nedorozumění vzniklých z neznalosti. A takovýto návod by mohl být smysluplnou součástí např. druhé strany prodejního dokladu, které si řada prodejců stejně nechává vyrábět na zakázku.

[34] Trvale přístupné a viditelné pro zákazníky, tedy tak, aby se v něm mohli orientovat.

[35] Lze doporučit kartu s vyobrazením, kterou vydává PÚ. Nelze se spokojit pouze s částí tohoto vyobrazení.

[36] Pro praxi lze doporučit následující postup. Při příjmu do opravy písemně u zakázky poznamenat, zda zboží je či není platně puncované. Pokud bylo přijato jako puncované, pak při výdeji poznamenat, že bylo vráceno platně puncované, v případě, že byla značka odstraněna nebo poškozena, tak písemně uvést, že buď bylo provedeno PÚ opětovně opuncování, nebo že objednatel opravy požádal, aby opuncováno nebylo - včetně stvrzení objednatelem.

[37] Narozdíl od výrobců není stanovena povinnost vedení evidence zboží hmotnostní, stačí tedy např. evidence finanční. Další podmínky PZ již nestanovuje. Kromě obecných zásad dostatečné přehlednosti a doložitelnosti tedy nejsou žádné další povinnosti, tedy ani forma vedení evidence, stanoveny. Běžně tedy formou papírovou (sešit, skladové karty, atd.) nebo formou elektronickou (evidenční SW v PC, apod.). Vždy by měl korespondovat rozsah prodeje či výroby s rozsahem vedené evidence, a to především tak, aby bylo zřejmé, že se v ní dotyčný prodejce nebo výrobce dostatečně orientuje.

Mgr. Roman Kopečný