Jaké zahraniční puncy platí v ČR po jejím vstupu do EU?

Puncovní zákon č. 539/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 15/2004 Sb.) stanovuje v § 50 odst.

1) Za úředně označené zboží podle tohoto zákona se považuje zboží označené způsobem, který stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

2) Za úředně označené zboží se považuje zboží, které je přezkoušeno a označeno příslušným nezávislým orgánem členského státu Evropské unie podle právních předpisů tohoto státu, a to způsobem vyjadřujícím srozumitelně a rozpoznatelně ryzost zboží ekvivalentně označení podle tohoto zákona.

Na základě uvedeného ustanovení § 50 puncovního zákona uznává Puncovní úřad za platně úředně označené zboží, které je označeno

a) slovenskými puncy na základě dohody platné od vzniku ČR (a nyní i na základě členství obou zemí v EU),

b) puncy tzv. konvenčními na základě našeho členství v Konvenci (každý z členských států může použít pro vývoz svoje konvenční značky, a ty jsou platné v ostatních členských zemích),

c) puncy některých členských států EU (na základě našeho a jejich členství v EU a na základě prozkoumání puncovních systémů a ověření, že se jedná o označení vyjadřující srozumitelně a rozpoznatelně ryzost ekvivalentně podle českého puncovního zákona (shodný princip a úroveň puncovní kontroly včetně nezávislosti pozorovatele a včetně nemožnosti negativní odchylky ryzosti).

Puncy států, jejichž puncovní kontrolu uznáváme za rovnocennou naší, uznáváme v případech, že ryzosti, které reprezentují, vyhovují našemu puncovnímu zákonu, a to především ustanovení o nejnižší zákonné ryzosti 585/1000 pro zlato a 800/1000 pro stříbro a platinu. Zboží o nižší ryzosti, byť by bylo označeno platným puncem oné země, není dovoleno pro obchodování v tuzemsku dovážet. Naopak za platný punc je nutno uznat puncovní označení odpovídající jiné ryzosti, než je česká zákonná ryzost, pokud je ale tato cizí ryzost vyšší než nejnižší česká zákonná ryzost pro příslušný kov. Uznává se například polská značka pro zlato ryzosti 960/1000, ač takovou ryzost český puncovní zákon nezná, protože toto zboží, předloženo místo na polský na český Puncovní úřad, by bylo také označeno platným puncem, byť i jiné číselné hodnoty (nejblíže nižší česká zákonná ryzost je ryzost č. 2, t. j. 900/1000).

Puncovní systémy jednotlivých států EU byly posuzovány a některé z nich uznávány postupně. Nyní se dospělo ke stavu, jaký už bude po nějakou dobu platit v zásadě beze změny. Za platné označení jsou v ČR kromě českých punců uznávány puncovní značky Estonska, Finska, Holandska, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Slovenska Slovinska a Velké Británie. U dalších států EU systém puncování není uplatňován nebo je zásadně odlišný od našeho, takže uznání jejich punců by musely předcházet velké legislativní změny buď v jejich zemích, v celé EU, nebo v ČR.

Z pohledu vývozu zboží lze o českých puncovních značkách říci, že v současnosti jsou uznávány prakticky ve všech zemích Evropy, a to buď na základě členství ČR v EU, nebo proto, že náš puncovní systém je chápán jako dostatečně nezávislý a garantující ochranu spotřebitelům. V zásadě lze tedy zboží opuncované českými puncy vyvážet do evropských zemí, aniž by bylo nutno je v těchto státech předkládat k další puncovní kontrole a novému označení, až na několik drobných odlišností. V případě Velké Británie je vždy požadováno označení šperku také ryzostním číslem v tisícinách. V Portugalsku je uznání našich punců principiálně možné, ale portugalská strana požaduje zaplacení nákladů na jejich proces přezkoumávání, což český Puncovní úřad neakceptoval. Tato otázka bude řešena až v případě, že nastane potřeba ji řešit.

V současné době mají na českém trhu pro spotřebitele praktický význam snad jen polské puncovní značky, s puncy ostatních členských států EU se lze na špercích prodávaných na našem území setkat jen zcela výjimečně; tato situace se však může změnit.

Obchodníkem dovezené zboží, které se nemusí předkládat k puncovní kontrole (především jde o zboží podlimitní hmotnosti - do 0,50 g/ks u zlata a do 3 g/ks u stříbra), nemusí být označeno žádným puncem (ani odpovědnostní značkou); ryzostním číslem však zboží podlimitní označeno být musí.

Pro informaci vyobrazení všech uznávaných puncovních značek lze získat přímo na internetové adrese Puncovního úřadu nebo na všech pracovištích Puncovního úřadu určených pro styk se zákazníky. Na těchto vyobrazeních jsou také barevně vyznačeny puncovní značky platné na našem území. Jsou to puncovní značky pro takové zboží, které, jak již bylo uvedeno, vyhovuje českému puncovnímu zákonu, a to především ustanovení o nejnižší zákonné ryzosti.

Mgr. Roman Kopečný