Co je punc a co garantuje? Musí být punc na každém výrobku z drahého kovu?

Punc (z lat. punctum = tečka, značka) je

1. ražená značka na výrobku z drahého kovu, zpravidla jakostní nebo městská;

2. ražený motiv výzdoby provedený kolkem (matricí)

Termín "punc", správně "puncovní značka" ve smyslu puncovního zákona a prováděcí vyhlášky [vyhláška č. 363/1993 Sb., s účinností od 1. ledna 2004], označuje úřední značku, kterou Puncovní úřad označí zboží (z drahého kovu), které splnilo zákonné náležitosti stanovené puncovním zákonem. Toto označení je výsledkem tzv. puncovní kontroly zboží spočívající ve zjištění a ověření ryzosti a puncovním zákonem předepsaného stavu zboží. Puncovní zákon stanovuje [§ 5 puncovního zákona] tzv. "zákonné ryzosti" [co je ryzost]. Prováděcí vyhláška č. 363/2003 Sb. uvádí v příloze vyobrazení českých puncovních značek pro zlaté, stříbrné a platinové zboží.

Vyhláška č. 363/2003 Sb. zavedla s účinností od 1. ledna 2004 nově ryzost č. 0 pro zlaté, stříbrné i platinové zboží, tj. ryzost [co je ryzost] 999/1000.

Zde je vhodné připomenout, že toto vyobrazení puncovních značek musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném místě na každém prodejním místě, tedy v každé prodejně.

Pokud tedy zboží, které bylo výrobcem nebo dovozcem předloženo k povinné puncovní kontrole (nebo spotřebitelem k puncovní kontrole), splnilo zákonné náležitosti a zákonnou ryzost, označí je Puncovní úřad trvanlivě (mechanickým otiskem razidla nebo - souhlasí-li s tím předkladatel -, laserovým vypálením - § 10 vyhl. č. 363/2003) nebo je označí jiným způsobem podle puncovního zákona (zavěšením plomby s puncovní značkou nebo vydáním osvědčení - § 20 odst. 4 puncovního zákona). V případě, že má zboží jinou ryzost než zákonnou (u tzv. "starého zboží"), ale vyšší než je nejnižší zákonná ryzost, označí je Puncovní úřad puncovní značkou pro nejblíže nižší zákonnou ryzost. Puncovní značka č. 4 (u nás nejběžnější ryzost zlatého zboží) tedy garantuje, že takto označené zboží (hlava labutě) má ryzost minimálně 585/1000. Jedná se tedy o zboží, které může mít ryzost vyšší než 585/1000 ale nižší než 750/1000 (zboží ryzosti alespoň 750/1000 a méně než 900/1000 by Puncovní úřad označil značkou pro ryzost č. 3 - hlavou kohouta). Zboží je však dovoleno v tuzemsku vyrábět nebo ze zahraničí pro obchodování dovážet, jen pokud má zákonnou ryzost stanovenou § 5 puncovního zákona. Proto uvedený příklad je reálný u zboží starého [§ 4 písm. c) puncovního zákona], např. předloženého spotřebitelem.

Jak již bylo zmíněno, obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v puncovním zákoně stanoveno jinak (§ 38 odst. 1 puncovního zákona). A puncovní zákon skutečně stanovuje, kdy zboží nemusí být úředně označeno.

Nejprve je však nutno upozornit na definici "zboží" [§ 3 odst. 1 písm. a) puncovního zákona] ve smyslu puncovního zákona. Jedná se o klenotnické, bižuterní, medailerské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korálem, sklem a jinými nekovovými materiály. Současně puncovní zákon určuje, co se za zboží nepovažuje [§ 3 odst. 2 puncovního zákona], výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000, výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000, výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000 a přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost.

Obraťme nyní svou pozornost k výjimkám z puncovní kontroly [§ 27 odst. 1 puncovního zákona]. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že povinné puncovní kontrole nepodléhá zboží smaltem úplně potažené, zboží u kterého má hmotnost drahého kovu vzhledem k hmotnosti ostatních použitých materiálů podřadný význam (např. pouhé uzávěry nebo obruby a úchyty kamenů, ouška), zboží o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise [§ 12 vyhl. č. 363/2003 Sb.] (zboží, u něhož hmotnost drahého kovu v jednom samostatném kusu nepřesahuje 0,5 g u zboží zlatého a zboží platinového a 3 g u zboží stříbrného) a cizí zboží propuštěné v celním řízení do režimu tranzitu nebo do režimu s ekonomickým účinkem.

Pro praxi spotřebitele je třeba si zapamatovat, že z hlediska hmotnosti musí být zlaté a platinové zboží úředně označeno (opuncováno), pokud má vyšší hmotnost než 0,5 g, zboží stříbrné pak o hmotnosti vyšší než 3 g. Běžně se však spotřebitel setká s tím, že i zboží splňující tento hmotnostní limit je úředně označeno. Pokud takové zboží výrobce nebo dovozce předloží k puncovní kontrole, Puncovní úřad je úředně označí. Pokud však výrobce nebo dovozce toto zboží k puncovní kontrole nepředloží, musí je trvanlivě označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost [§ 28 odst. 1 puncovního zákona] (tzv. ,,ryzostní číslo") (proto někteří výrobci a zejména dovozci předkládají k úřednímu označení i toto podlimitní zboží). Obchodování s takto výrobcem nebo dovozcem neoznačeným zbožím má analogické důsledky jako obchodování se zbožím nepuncovaným.

Puncovní úřad používá v současnosti zde vyobrazené české puncovní značky k úřednímu označení předloženého zboží. V souladu s přechodnými ustanoveními [§ 56 puncovního zákona] však zůstaly v platnosti (až na určité výjimky) i všechny puncovní značky platné v historii na našem území, tedy téměř jeden a půl stovky různých punců.

Zájemce o tuto poměrně složitou problematiku si může na pracovištích Puncovního úřadu určených pro styk s veřejností zakoupit "Seznam puncovních značek, platných na území České republiky", který Puncovní úřad již tradičně vydává, nebo poměrně novou brožuru "Platné právní předpisy upravující oblast puncovnictví a zkoušení drahých kovů", ve které jsou publikovány všechny předpisy puncovního práva (stav k 1. lednu 2004) jinak roztříštěné ve více částkách Sbírky zákonů, a to za cenu značně nižší.

Klíčová slova:

ryzost, zlato, stříbro, platina, šperk, punc, puncovní značka, zboží, puncovní kontrola, výrobní číslo,

Mgr. Roman Kopečný