Jaký význam má Puncovní úřad a puncovnictví v ČR?

Jak může Puncovní úřad pomoci spotřebiteli při pochybnosti, zda je šperk z drahého kovu vpořádku, a kam se má se svou pochybností obrátit?

Puncovní úřad jako správní úřad (dříve "orgán státní správy") vykonává státní správu v úseku puncovnictví a při zkoušení drahých kovů. Byl zřízen zákonem ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, z něhož také vyplývají jeho oprávnění a povinnosti. Hmotná úprava puncovnictví je pak obsažena v zákoně č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů novelizovaném zákonem č. 127/2003 Sb. (dále jen "puncovní zákon") a v prováděcí vyhlášce č. 363/2003 Sb., kterou se provádí puncovní zákon.

Úkolem Puncovního úřadu je:

vykonávat puncovní kontrolu a související činnosti;

provádět puncovní inspekci u výrobců a obchodníků s výrobky z drahých kovů a za zjištěné závady ukládat sankce;

ověřovat nebo jinak zjišťovat ryzost výrobků nebo jiných věcí z drahých kovů;

nakládat se zbožím, které stát nabyl podle zvláštních předpisů nebo mezinárodních smluv;

provádět na vyžádání expertní činnost v oboru puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření s drahými kovy a vyjadřovat se k návrhům českých technických norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů;

plnit další úkoly dle puncovního zákona nebo zvláštních předpisů.

Puncovní úřad zastupuje Českou republiku v Konvenci pro zkoušení a označování zboží z drahých kovů (Convention on the Control and Marking of Articles of Precious Metals). Je členem Asociace evropských puncovních úřadů (Association of European Assay Offices). Zastupuje Českou republiku v mezinárodní normalizaci v oblasti drahých kovů, a to v ISO ve skupině WG 1 TC 174 a v CEN v komisi TC 283.

Český Puncovní úřad je významným činitelem při organizování spolupráce s ostatními puncovními úřady zemí, které přešly od centrálního k liberálnímu způsobu řízení. Je členem pracovní skupiny ředitelů Visegradské čtyřky (tj. České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska).

Ve většině zemí byla zavedena kontrola ryzosti již v období vzniku řemesel. Hlavním posláním bylo zaručit dodržování deklarovaného obsahu drahého kovu, a to nejen pro ochranu kupujícího, ale i proto, aby se bránilo šejdířům v nekalé konkurenci. V období bolševismu a plánovaného hospodářství pak byly drahé kovy přísně hlídaným materiálem, který patřil státu.

Pokud se ptáme po současném významu puncovnictví, pak dominantní úlohu má ochrana spotřebitele. Ta je v oblasti výroby a prodeje šperků z drahých kovů zcela namístě. Je třeba si uvědomit, že - narozdíl od některých jiných komodit - člověk není schopen svými smysly rozeznat jednotlivé drahé kovy od některých kovů obecných, o určení jejich ryzosti ani nemluvě.

Protože rozvoj řemeslného zpracování drahých kovů a jejich slitin se zdokonaloval podobně jako metody podvodníků, nabývá tato ochrana spotřebitelů stále více na významu. Zvláště v posledních letech některé technologické postupy používané při výrobě a zejména při povrchové úpravě šperků a výrobků, které dnes za šperky (t. j. předměty určené ke zdobení) jsou považovány, značně ztěžují nedestruktivní zjišťování ryzosti a kladou zvýšené nároky na odbornou schopnost pracovníků a technickou vybavenost pracovišť Puncovního úřadu. I na tuto skutečnost reagovala novela puncovního zákona [zákon č.127/2003 Sb., § 15 odst. 4] "není dovoleno pokovení zboží z drahého kovu povlakem z obecného kovu, a to ani formou mezivrstvy", která nabyla účinnosti 1. ledna 2004 (s výjimkou několika paragrafů, kde byla účinnost posunuta na 1. červenec 2004 nebo na den vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EÚ v platnost). A právě v této situaci puncovnictví a činnost Puncovního úřadu při ochraně spotřebitelů nabývá na významu.

Z pohledu spotřebitele je důležité upozornit na to, že právě Puncovní úřad je tím správním orgánem, na který se mohou obracet se svými dotazy, týkajícími se šperků z drahých kovů. Tuto možnost mají občané nejen na pracovišti v Praze, ale i v pobočkách Puncovního úřadu v Brně, Jablonci nad Nisou a Ostravě nebo na expoziturách v Červeném Kostelci, Hradci Králové, Olomouci, Plzni, Táboře a Turnově. Přesné adresy a otvírací dobu pro veřejnost zjistí zájemci na internetové adrese Puncovního úřadu. Na této webové adrese získá zájemce velké množství aktuálních informací, a navíc může využít formulář pro zaslání elektronického dotazu, na který příslušné pracoviště Puncovního úřadu odpoví v nejkratší možné době formou e-mailu.

Nejčastěji se spotřebitelé obracejí na Puncovní úřad v případě pochybností o kvalitě zakoupeného nebo dovezeného šperku, případně se stížností na prodejce, u něhož šperk zakoupili. Pracovníci Puncovního úřadu jsou kompetentní zjistit ryzost šperku [co je ryzost] a předepsaný stav zboží, které jsou stanoveny puncovním zákonem. Nemohou však posuzovat kvalitu řemeslného a výtvarného zpracování výrobků z drahých kovů, a už vůbec ne druh a pravost drahých kamenů.

Možnost ověřit si ryzost a stav šperků mají také návštěvníci výstavy klenotů a hodin, která se koná každoročně na Výstavišti v Praze, kde má Puncovní úřad pravidelně svůj stánek vybavený veškerým potřebných technickým zařízením, a kde kvalifikovaní pracovníci zájemcům zodpoví i případné otázky z oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů.

Klíčová slova:

ryzost, šperk, internetová adresa, puncovní zákon, puncovnictví, Puncovní úřad, novela.

Mgr. Roman Kopečný